Většina mužů potřebuje boj - alespoň se na boj dívat. Dnes již to sice nejsou krvavé zápasy gladiátorů na život a na smrt v arénách, ale většina sportů přitahuje diváky zřejmě právě fenoménem boje. Chlap (například můj zeť) leží u televize a řve góóól. Ostatně již odedávna jde o to, dát lidu "chléb a hry", nejlépe ty bojové, kdy jedni porazí druhé s určitou dávkou násilí vymezenou pravidly. Lid (chlapi) to pak zaměstnává neškodnými úvahami a směruje téma hovorů s kamarády. Španělé v těchto dnech po mnoha staletích dospěli k zákazu býčích zápasů - mnozí volají po zachování. Kde jinde lze vidět téci krev - leda v akčních filmech, ale to není "naživo". Co to v nás je?
Asi tušíte, že mně je to cizí. Nepodřizuji se ani fenoménu konkurence: jde mi o to, aby i práce ostatních byla kvalitní a přínosná pro ty druhé. Ve svém oboru technického znalectví si to mohu "dovolit". V mnohých jiných oborech to asi bez konkurence nejde. Nechť se ale soutěží v kvalitě a ne podlou likvidací konkurence. Ze sportů mám rád cyklistiku a kanoistiku, také turistiku. Fotbal a hokej jsou mi lhostejné. Jsem snad nenormální? Zajímá mne váš názor na tuto věc, proto věším tuto úvahu na blog Signálů.
S díky za vaše názory a s pozdravem Jan
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.