Vím o čem píši - měl jsem skoro šestnáct let přítelkyni. Narodila se v mé pracovně, dali jsme jí jméno Merci. Matka Rita byla jezevčík nalezenec (tu nám zanedlouho přejelo auto), otec byl trochu větší chlupáč - tulák. Mercinka byla nejkrásnější pes (ta pes).
Pes miluje svého pána absolutně, věrně a zcela nekriticky. Je ti stále k dispozici, má na tebe kdykoli čas, nemáš-li čas ty, leží a spí. Vrátíš-li se domů, jásá tak, že je nepochybné, že celou dobu myslila jen na tebe.
Se psem se musí ven - a to je prima. Cožpak by ses sám (sama) vypravil(a) ráno na procházku do parku, než půjdeš do školy či do práce?
Mercinka vybírala daň z kávy - a to nekompromisně: kdykoli jsem vařil kávu, přišla, a musel jsem jí dát piškot - prostě daň. Z čaje ani jiných poživatin daně nevybírala.
Až si budeš pořizovat nějakou vhodnou pes, pomysli ale, že to jednou skončí - nejlepší přítelkyni poneseš k najatému vrahu. Bude se stýskat. Ale chlap to překoná - byla to krásná léta.
Jan
Přeně tak jak říkáte. Kdo neměl psa,jen těžko pochopí. Můj pes byl Bavorský barvář a byli jsme spolu 14 let. Zemřel před 1/2 rokem. Stále ho kolem sebe vidím. Jmenoval se Rex. Byla to opravdu krásná léta- děkuji za vzpomínku.
S.v.
jako kluk z vesnice jsem na psi nad vorku zvyklý, ale ten opravdu můj mě teprve čeká....moc bych chtěl anglického, nebo gordonsetra....
i když voříšek je voříšek
Jééé... Ta je krásná jako náš Muf :)
Jan:<br />
Vracím se k Vaší chvále psa. Po dvou letech smutku mám nového jmenuje sem KIM a je to Zlatý retrívr starý 15 měsíců.<br />
Usměvavý,pohodový pes dobrák.<br />
Ahoj.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.